Určování ptáků

Ptačí svět je pestrý, plný poletujících, poskakujících a skrývajících se opeřenců. Poznat, koho právě pozorujeme, může být zprvu oříšek. Ale když se nám to podaří, máme z pozorování dvojnásobné potěšení. Naučit se poznávat nejčastější druhy na krmítku zvládne s trochou tréninku každý z nás.

Natrénujte si poznávání nejčastějších ptačích druhů hravou formou pomocí ptačích kvízů!

Stáhnout určovací grafiky

PDF 18 MB

Jak začít s určováním ptáků

Na krmítku – potrava ptáky přiláká do naší blízkosti a my máme skvělou příležitost si je lépe prohlédnout.
Postupně a těmi nejčastějšími druhy – níže na stránce najdeme jejich seznam i tipy pro určování. Skvělou pomůckou je určovací arch s dvanácti nejběžnějšími návštevníky krmítek, který navíc využijeme i při sčítání Ptačí hodinky.
Dobrými pomocníky jsou příručky k určování ptáků a kvalitní dalekohled. Nevíte jakou příručku vybrat? Pomůžeme vám.

Stáhnout určovací arch

PDF 0.6 MB

Na co se při určování zaměřit

Zbarvení – každého ptáka najdeme vyobrazeného někde ve svém terénním klíči. Zaměřme se na výrazné znaky, namísto porovnávání každého jednotlivého pírka.
Velikost – jak velký je pozorovaný pták? Jako sýkorka, kos, hrdlička či straka? Porovnáním velikosti neznámého opeřence s druhy, které běžně vídáme, nám při určování velmi pomůže.
Chování, pohyby – každý ptačí druh se pohybuje svým typickým způsobem. Sýkorka si pro každé zrníčko slunečnice většinou zaletí zvlášť, zvonek se neváhá v krmítku usadit a hodovat bez přestání. Všímejme si, jakým způsobem ptáci létají, poskakují, reagují na sebe.

Osm nejčastějších hostů krmítek ve videu

Ptačí druhy pro začátečníky

Naučme se sýkorky, vrabce a kosa a máme skvělý základ pro určování nejběžnějších opeřenců. U všech druhů navíc najdeme tip, jakou potravou je na krmítku potěšíme.

Koňadra, modřinka – naše „žluté“ sýkory

Vrabčák sem, vrabčám tam – jak já jen je rozeznám?

Podle nosa poznáš kosa! A vzácnějšího drozda kvíčalu znáte?

Ptačí druhy pro mírně pokročilé

Pokud už bezpečně poznáme sýkory, vrabce a kosa, je na čase seznámit se i s dalšími běžnými návštěvníky krmítek.

Zelenožlutí návštěvníci – zvonci a čížci

Kdo to šplhá po kmeni?

Šoupálků u nás žije vícero – kromě dlouhoprstého ještě krátkoprstý. Odlišit je od sebe podle vzhledu je oříšek i pro zkušené ornitology. Pokud jej během své hodinky pozorujeme, je nejlepší do sčítacího formuláře zapsat šoupálek sp. (sp. jako species, tedy druh) a nesnažit se o přesné určení, které je bez poslechu zpěvu téměř nemožné.

Nejen pěvci létají na krmítko – hrdlička a holub

Oranžová, růžová, červená – poznáš nás?

Šviháci s dlátovitým zobákem – strakapoud velký a vzácnější strakapoud prostřední

Krkavcovití – straka, sojka, havran a kavka

Nenápadné sýkorky – babka, uhelníček, parukářka a mlynařík dlouhoocasý

Sýkoře babce je téměř k nerozeznání podobná sýkora lužní. Jak si s nimi poradit prozradí odstavec „Známí potížisti“.

Malý jako vlašský ořech – střízlík obecný

ZeleNÁ – žluNA zelená (neplést se žlutou žluvou)

Sýkoře babce je téměř k nerozeznání podobná sýkora lužní. Jak si s nimi poradit prozradí odstavec „Známí potížisti“.

Poznáte nenápadné samičky?

Chcete se o ptácích dozvědět ještě víc? Nebo byste se rádi naučili poznávat i další ptáky?
Navštivte Obchod ČSO a vyberte si z nabídky odborné literatury, knih i časopisů.

Známí potížisti – těžko určitelné druhy

Rozeznat od sebe sýkoru babku a sýkoru lužní není vůbec lehké a ornitologové to dobře vědí. Pokud ještě nejsme zdatnými experty, využijme ve sčítacím formuláři možnost zadat „druh“ sýkora babka/lužní. Není to žádná ostuda neurčit v takovém případě druh přesně, ba naopak!

Podobná situace je u šoupálků – naše dva druhy šoupálka dlouhoprstého a šoupálka krátkoprstého od sebe nejsnáze rozlišíme pomocí zpěvu, kterým se ale začínají ozývat až zjara. Navštíví-li nás šoupálek na krmítku, nejlepším řešením je zapsat jej jako šoupálek sp. (sp. z latinského species, tedy druh).

Když ptačí druh nepoznám

Projdu si ještě jednou určovací obrázky nahoře na stránce, prohlédnu si video.
Zkusím ho najít v určovací příručce v knižní podobě.
Vyfotím jej a poprosím o pomoc zkušenějšího ptáčkaře.

Nic nezabralo? I to se stává – ani zkušení ornitologové nejsou schopni určit všechno, co se kolem mihne. Je zcela v pořádku to přiznat sobě i ostatním. Ve formuláři se přesně pro tyto případy nachází kolonka neznámý druh. Pro vědecké zpracování je vždycky lepší ptáka, kterým si nejsme jisti, zapsat jako neznámý druh, než riskovat, že jej určíme špatně či si dokonce vymýšlet.