V prvé řadě je dobré pokusit se ptáka určit. Koneckonců, alespoň budeme vědět, kdo nám na krmítko létá. S určením neznámého ptáka nám pomůže sekce Určování ptáků. Dále se může hodit vzít si na pozorování určovací příručku.

Ani zkušení ornitologové nejsou schopni určit každého ptáka, který se kde mihne. Je zcela v pořádku to přiznat sobě i ostatním. Ve formuláři se přesně pro tyto případy nachází kolonka „neznámý druh“. Pro vědecké zpracování je lepší ptáka, kterým si nejsme jisti, zapsat jako „neznámý druh“, než riskovat, že jej určíme špatně.

Pomoci nám může několik věcí.

(1) Sčítat druhy postupně – nejdřív se soustředím např. na koňadry, zapíšu jejich nejvyšší počet, pak modřinky, pak stehlíky, pak zpátky přepočtu koňadry, a tak dále.

(2) Víc očí víc vidí – vezměme na sčítání kamarády a rozdělme si, kdo sčítá který druh.

(3) Pomoci může i fotka, ze které ptáky dopočítáme zpětně (hlavně u velkých hejn, které přiletí najednou).

(4) V neposlední řadě trénink – sčítám-li na krmítku, které pozoruji už delší dobu, mám dostatek času pořádně si prohlédnout druhy, které jej navštěvují a je pro mě jejich určení snazší. I samotné sčítání neustále se míhajících sýkor nebo velkých hejn zvonků je s opakovaným tréninkem snazší a snazší.

Při sčítání máme vždy na paměti, že pro každý druh píšeme nejvyšší prokazatelný počet jedinců – abychom vyloučili možnost, že stejného jedince započítáme dvakrát. Nejsnáze toho dosáhneme tak, že si zapíšeme nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Tím určitě nepřipočteme nikoho navíc a odevzdat toto číslo je naprosto v pořádku.

Pokud ale chceme, můžeme u druhů, kde je to možné (kos, pěnkava, zvonek, hýl, čížek a další), rozlišovat při sčítání ještě mezi samci a samicemi. Pokud například vidíme nejprve dvě samice hýla plus dva samce a za chvíli čtyři samice a s nimi jednoho samce, viděli jsme prokazatelně šest různých jedinců – nejméně dva samce (první pozorování) a nejméně čtyři samice (druhé pozorování). V tomto případě je tedy v pořádku do formuláře pro hýla zaznamenat šestku. I pokud během svého pozorování rozlišujeme mezi samci a samicemi, ve výsledku pro každý druh hlásíme pořád jedno číslo.

Ano! I zjištění, že ptáků je v místě vašeho pozorování méně či dokonce žádní, je pro celkový obrázek důležité. Jenom díky tomu se dozvíme, kde ptáci chybí.

Ptačí hodinka není soutěž, komu přilétne ptáků víc, ale vědecký program. Určitě nám pošlete své výsledky, i kdybyste během své hodiny nespatřili žádného ptáka.

Je důležité, aby se údaje o jednom sčítání/jedné hodině na krmítku odevzdaly pouze jednou. Sčítáme-li s někým dalším, domluvme se, kdo pozorování odešle. V případě, že se např. u krmítka ve veřejném parku potkáme s dalšími účastníky, domluvme se s nimi, a odevzdejme jen jedno sčítání. Stejně tak by se neměly překrývat časy sčítání na jednom místě. Vždy je potřeba dokončit jedno sčítání (60 minut) a pak teprve na stejném místě začít jiné (opět 60 minut). Důležité je zaznamenat počet účastníků, protože, jak známo, víc očí víc vidí.

Do právě skončeného sčítání už je započítat nemůžeme, zkreslili bychom tím výsledky. Ale pokud chceme, můžeme po dokončení jednoho sčítání (60 minut) začít hned s dalším (opět 60 minut) a právě dorazivší hejnko započítat do své druhé hodinky.

Rozhodně ne. Zapisujeme pouze ptáky, které jsme během své hodinky skutečně viděli. I když víme, že běžně k nám červenka létá, a teď se neukázala, do formuláře ji nezadáváme. U nás třeba zrovna výjimečně červenka nepřilétla, jinam zase výjimečně přilétla, ačkoliv tam běžně nebývá. Díky tomu, že zpracováváme pozorování z velkého množství míst, dostaneme věrný obrázek zimních hostů na krmítkách navzdory těmto „výchylkám“.

Počítáme všechny ptáky – nejen na krmítku, ale i ptáky v okolí nebo přeletující.

Ano. Počítáme úplně všechny ptačí druhy, které při své hodince spatříme.

Ne. Sčítáme pouze ptáky, které spatříme na vlastní oči. Jelikož určování podle hlasů je výrazně obtížnější disciplína než podle vzhledu, v Ptačí hodince jej nepoužíváme. I pokud hlasy ptáků znáte, tak při Ptačí hodince prosíme sčítejte jen ptáky spatřené — důvodem je dodržení jednotné metodiky všemi účastníky. Započítání slyšených ptáků jen na některých sčítacích místech by výsledky zkreslilo, protože „slyším + vidím“ většinou více ptáků, než jen „vidím“.
Pokud dobře ovládáte hlasy ptáků, můžete se kromě Ptačí hodinky zapojit i do Liniového sčítání druhů.

Od posledního dne sčítání bude formulář otevřený k přepsání výsledků ještě jeden týden.

Ano. U každého pozorování se zadává den i hodina sčítání, proto je možné sčítat vícekrát. Samozřejmě se časy nesmějí překrývat. Nejdříve dokončíme jedno sčítání (60 minut), a pak – ať už hned nebo třeba odpoledne či druhý den – můžeme začít s dalším (opět 60 minut). Místo sčítání můžeme změnit nebo zůstat na stejném.

Ne. Sčítáme 60 minut v kuse. Jednotná metodika je důležitá z hlediska vědeckého zpracování dat.

Pokud sčítáte opakovaně, pošlete nám prosím všechny výsledky – samozřejmě každé sčítání do samostatného formuláře. Posláním jenom toho sčítání s nejvyšším počtem ptáků by došlo ke zkreslení vědeckých výsledků.

Abychom mohli data vědecky zpracovat a porovnávat je mezi sebou, je potřeba se držet stejných postupů. To platí nejen pro zápis druhů, ale i pro čas, který u krmítka strávíme – proto byla pro všechna sčítání stanovená jednotná délka 60 minut.

A proč právě jedna hodina? Je to dostatečně dlouhá doba, aby krmítko navštívily různé druhy ptáků žijící v okolí. Zároveň je to čas tak akorát dlouhý, aby nás pozorování bavilo.

Ano. Krmítko není nutné, pouze doporučené. Ke sčítání si lze vybrat jakékoliv místo, na kterém budeme chtít strávit hodinu pozorováním ptáků.

Celé sčítání je potřeba strávit na jednom místě. Při procházce totiž mnohdy zaznamenáme jiné druhy, než když stojíme dlouho na jednom místě. Navíc bychom tím výrazně zvětšili území, na kterém sčítáme a zkreslili tím výsledky.

Ne. Je to lákavé, ale (web)kamery ze sčítání prosím vynechejme. Kamera má mnohem užší zorné pole a nemáme tím pádem přehled o ptácích, kteří se pochybují v okolí. Naše sčítání by tím pádem nebylo dobře srovnatelné se sčítáním „bez kamery“ a zkreslilo by výsledky.

Krmíme hlavně v zimním období při nízké teplotě a sněhové pokrývce, kdy je pro druhy nejtěžší najít dost potravy. Mimo zimní období hrozí vyšší riziko přenosu chorob, ptáci mají jiné potravní nároky a přikrmovat tak, abychom omylem neublížili, je mnohem obtížnější.

V březnu a dubnu (záleží na počasí) nabídku potravy pomalu snižujeme a krmení postupně ukončíme. Raději než celoročně dokrmovat doporučujeme uzpůsobit zahradu či své okolí tak, aby ptáci našli dostatek přirozené potravy a úkrytů. Pomůžeme tím i hmyzu, nejen ptákům. Více na Ptačí zahrady.

Krmítko můžeme umístit i do vyšších pater, musíme se však smířit s tím, že nemusí být tak hojně navštěvováno, jako krmítka v nižších výškách.

Ptáci se u krmítka potřebují cítit bezpečně a z vyšších pater to mají dál k bezpečí ve stromech či keřích. Nevzdávejme to však, z opeřeného odvážlivce, který se na vysoko umístěné krmítko možná podívá, budeme mít dvojnásobnou radost.

Nejvíce ptáků přilákáme na kvalitní a pestrou potravu. Ptáci s oblibou vyzobávají různé druhy semen, nejoblíbenější je bezesporu slunečnice. Semena doplníme různými zrny (prosem, ovsem, pšenicí), nasekanými ořechy a čerstvým či sušeným (neslazeným) ovocem. Můžeme přidat i ovesné vločky či nastrouhanou mrkev. I v zimě ptáci ocení pítko s vodou.

Nikdy do krmítka nedáváme kuchyňské zbytky, kořeněné a solené potraviny, ani sladké potraviny.

Přečtěte si i další rady a tipy, čím krmit. Nebo si stáhněte platák o přikrmování, vyvěste jej u svého krmítka a informujte okolí!

Pokud nemůžeme spolu s drobným ptactvem přikrmovat i holuby, je třeba tomu krmítko uzpůsobit. Holubi jsou ovšem při hledání cest k potravě velmi vynalézaví, mnohdy proto nezbývá vyzkoušet, co zabere právě na ty naše.

Máme-li klasické krmítko, místo pevného uchycení k podkladu ho zavěsíme do prostoru, aby se mírně houpalo. Pokud toto nestačí, vyměníme klasické krmítko za závěsné zásobníky na semena či lojové koule. Dle možností lze přidat mřížky, skrz které se k potravě dostanou jen menší ptáci.

Krmítek je na trhu nepřeberné množství a záleží i na našem vkusu, jaké si vybereme. Určitě ale musíme myslet i na praktičnost výrobku. Krmítko by mělo být nejen hezké, ale i splňovat hygienické nároky (snadno se čistí, potrava v něm zbytečně nevlhne) a být pro ptáky bezpečné. Podrobněji na stránkách Výběr krmítka a Čím krmit.

Zkontrolujte si, jestli máte aktuální verzi webového prohlížeče. Obecně sčítací formulář dobře funguje pro prohlížeče Mozilla, Chrome, Brave a Edge. Pokud se vám v aktuální verzi těchto prohlížečů nezobrazuje, kontaktujte nás pomocí formuláře dole na této stránce. Jako “Téma dotazu” zvolte “Problém se sčítacím formulářem”.

Naopak v prohlížeči Internet Explorer sčítací formulář zpravidla nefunguje, neboť Explorer nesplňuje současné bezpečnostní standardy. Použijte místo něj jiný prohlížeč.

Pokud se v pořádku zobrazila první stránka formuláře, ale nemůžete se dostat na další stranu, případně se nedaří formulář odeslat, chybí nejspíš vyplnit některé z povinných polí (označené *). Nenachází se někde na stránce červené upozornění? Pokud ano, dotyčné políčko doplňte a znovu klikněte na odeslat/přejít na další stranu.

Pokud obtíže přetrvávají i po vyplnění všech povinných polí, kontaktujte nás pomocí formuláře dole na této stránce. Jako „Téma dotazu“ zvolte „Problém se sčítacím formulářem“.

Pokud se po odeslání online formuláře objevila webová stránka s nadpisem „Odesláno, děkujeme“, je všechno v pořádku a pozorování je bezpečně uložené v databázi. Automatický e-mail po odeslání formuláře se může trochu zdržet, obzvlášť v neděli odpoledne, kdy výsledky odesílá většina účastníků.

Ve sčítacím formuláři je předvoleno 12 nejčastějších druhů plus „neznámý druh“. Pokud jsme během své hodinky viděli i jiné druhy, přidáme je do formuláře pomocí kolonky na konci seznamu.

Krok 1 = Začneme psát název druhu do kolonky „Napište druh“.

Krok 2 = Objeví se nabídka druhů. Např. při zadání „soj“ se ukáže „sojka obecná“ a „sojka zlověstná“.

Krok 3 = Z této nabídky druhů si musím vybrat a potvrdit výběr kliknutím na název druhu.

Krok 4 = Nový druh se objeví na konci seznamu i s obrázkem.

Krok 5 = Podle potřeby upravím počet jedinců.

Že přidání druhu proběhlo v pořádku, poznáme tak, že u názvu ptáka vidíme i obrázek (u vzácnějších druhů modrou siluetu). Dokud nevidíme u druhu obrázek, neproběhlo přidání správně.

Osobní profily rozesíláme po celkovém zpracování výsledků v průběhu února na e-mail, který jste vyplnili při sčítání.

Osobní profily chodí postupně, celkem to trvá až týden, než je odešleme všem účastníkům. Je to z technických důvodů – kdybychom všechny e-maily odeslali najednou, častěji by skončily ve spamu.

Pokud by nepřišel do týdne, dejte nám o tom vědět prostřednictvím formuláře níže.